L01001111
Projekt L01001111 zkoumá koncept paměti prostřednictvím fragmentů natočených záběrů, které zachycují subjektivní pohled autora, pro nějž je video pouze nástrojem dokumentace, nikoliv prostředkem
k estetickému vyjádření. Série výstřižků, natočených
s nezájmem o kompozici či vizuální dokonalost, otevírá otázky o tom, jak člověk za kamerou vnímá svět a co považuje za důležité. Ze záběrů lze vyvodit nejen jeho myšlenkové procesy, ale i přístup k tomu, co považuje za podstatné nebo naopak
zcela irelevantní.

Kazetové pásky se stávají tichými svědky uchování vzpomínek, jejich zániku i manipulace. Útržky záběrů, nikdy netvoří úplný obraz, ale spíše náčrt osoby a jejího způsobu vnímání reality.

Výsledkem je náčrt portrétu člověka, který skrze kameru zachycuje a zároveň filtruje vlastní zkušenost, přičemž video neslouží k estetickému výrazu, ale jako pragmatický nástroj paměti.